Tak trošku megerou.

Teda tohle bych raději psala anonymně ale na druhou stranu proč se tomu nepostavit čelem. Poslední dobou se furt hádáme s partnerem nebo máme tichou domácnost, prostě jsme stále v nějakém sporu. Musím říct, že za to z velké části můžu já. Jsem furt s něčím nespokojená, podrážděná, všechno je špatňe. Hrozně mě to štve a musím na sobě vážně pořádně zapracovat. Vždy si slíbím, že už budu hodná (to mi říká vždycky Filda, když ho okřiknu, když něco provádí: ,, mamko buď hodná"). A pak už to zase jede. Graduje to hlavně ve dnech, když jsem unavená nebo mám pocit, že jsem na všechno sama. Jenže to je vážně jen pocit, prostě máme dvě malé děti, z čehož jedno je naprosto nespavé, tak je to samo o sobě dost naročné. Ale hlavně můj chlap je skvělej, krásně se o kluky postará a mně udělá, co mi na očích vidí.

On má pomalejší životní tempo a je spíše introvert, já zase potřebuju vše hned a jsem extrovert a přesně tady vznikají ty naše třecí plochy. Přesto vím, že to je nejlepší chlap, jakýho si můžu přát. Kvůli mě se přestěhoval do mého rodného města, dodělal si ve třiceti maturitu, přestal kouřit, je pro všechná má nadšení a nápady, je to nejlepší táta pro kluky a nejlepší chlap pro mě.....
Ty jo já už budu vážně hodná Ládíčku :-D