Filípku promiň

Zase jsem na tebe křičela a i jsem tě plácla. Občas stačí málo, kdy se situace vyhrotí a já nezvládnu zachovat klid. Někdy jsem jen málo spala, po noci kdy jsi se každou chvilku budil. Někdy se bojím kontroly u doktorky, co nás čeká. Někdy se bojím o miminko u mě v bříšku. Někdy jsem prostě jen dlouho nemluvila s žádným dospělým a je toho na mě dost. Ach jo někdy je to opravdu hodně těžké být mámou. Stále hledám tu správnou rovnováhu ve výchově, aby na tebe můj vliv nezanechal negativní dopady a zároveň, abych tě nenechala překračovat určité meze. Je to pro mě velice těžké vybalancovávat hranice, aby jsi vědel co je dobře a co je špatně. Tak moc si přeju, aby jsi byl v životě šťastný a aby jsi obstál. Budu se snažit, abych ti předala a ukázala ty správné věci. Promiň mi, že mi to občas ujede, moc mě to pak mrzí. Stále se hodně věcí také učím, hlavně teď s tebou. Spolu to všechno určitě zvládnem. Případně mě pak šoupneš do domova důchodců :-)