Kapka sebe

V minulém měsíci jsem si všimla článku na facebooku. Vyprávěla ho holka, která studovala o rok výš na stejné škole jako já, a která onemocněla leukémií. Protože je sama zdravotní sestra a manžela má lékaře přišli na příznaky nemoci celkem brzo. Popisuje, že zprvu byla unavená, a že se ji po těle začaly objevovat modřiny. V ten moment jí napadla ta hrozná myšlenka - leukémie. Ta se bohužel potvrdila. Dále tam popisuje, že je maminka rok a půl starého chlapečka a že jen a jen děkuje, že nemoc postihla jí a né malého. Také hrozný strach o malého a všechny ty hrozné pocity a beznaděj.  Zkrátka celkové zoufalství. Díkybohu, tenhle příběh má šťastný konec, kdy se našel pro ní dárce kostní dřeně a nyní je už ve fázi rekonvalescence.

Velice mě to zasáhlo a také okamžitě zatáhlo na stránky dárců kostní dřeně, kde jsem si přečetla všechny dostupné informace a zaregistrovala jsem se. V minulém týdnu jsem pak byla na vstupním vyšetření, kde odebírají krev a dělají podrobný dotazník, který se týká zdravotního stavu a informacích o dárcovství. Dárcem se může stát zdravý člověk do 35 let, který neužívá trvale medikaci. V případě těhotenství, operace nebo jakékoliv změny, která se týka zdravotního stavu se kontaktuje pracoviště v Praze. Tam jste po celou dobu registrovaní jako potencionální dárci, a kde vás na určitou dobu bloknou a dají vás zpět do systému, až se vrátí zase vše do normálu. Vstupní vyšetření probíhá v mnoha menších městech na transfuzním oddělení stejně tak i u nás v Jihlavě.

Pokud se najde shodný příjemce, kterému bychom mohli darovat kostní dřen, čeká nás pak podrobnější interní vyšetření v Praze, jestli jsme zcela zdrávi. A poté se přistupuje k samotnému odběru, kdy jsou dvě možnosti. Buď z lopaty kosti kyčelní, kdy se pod celkovou narkózou odebírá kostní dřeň jehlou z několika vpichů. Člověk pak musí strávit po výkonu den v nemocnici, dohromady jsou to tří dny. Po zákroku prý má člověk pocit, jak když vás někdo nakope do zadku. A druhou variantou je, že člověk dochází tři dny před odběrem, do zdravotního střediska v místě bydliště na podkožní injekce, které mají za následek vyplavování kostní dřeně do krve, kde se normálně nevyskytuje. Prý se člověk může cítít, jak při virozé. No a pak se odebírá krev, jak při darovaní krve, z které se odděluje jen potřebná kostní dřeň a očištěná krev se vrací člověku zpátky do oběhu. Trvá to přibližně 4 hodiny a poté odchází dárce domů. Dárci je nejvhodnější způsob odběru navrhnut, ale rozhodne si o něm sám.

Dárcovství je anonymní,  bez nároku na odměnu, pouze se proplácí náklady spojené s darováním (cesťák, ohledně práce- to přesně nevím, asi jen propustka, apod.) Jako dárcem můžeme být v registru do 55 let pokud jsme zdraví. Z registru můžeme kdykoliv vystoupit. Ale pokud jsme vhodným dárcem pro určitého příjemce a odsouhlasíme, že kostní dřeň mu darujeme, započnou určité kroky, kdy příjemci kompletně vybijou jeho imunitu a on pak přijme naší a také naší krevní skupinu. V takovém případě by měli být dárci už pevně rozhodnuti a nemělo by se už stát, že si to v takové chvíli dárce rozmyslí. Cizímu člověku můžeme darovat pouze jednou a pak už je člověk z registru vyloučen. Dále dárcovství je mezinárodní, kdy zákrok podstupejeme v Praze a oni se pak už o vše postarají.

Kamarádka, která sdílela už zmiňovaný příběh na facebookových stránkách mě inspirovala k zaregistování se, třeba i můj článek bude někoho ispirovat. Musí to být krásný pocit, někomu takhle pomoct.