Ať žije prokrastinace.

Ach jo, mám takových věcí v hlavě, co bych chtěla uskutečnit, když já jsem tak neskutečně líná. Je pravda, že trochu, ale opravdu jen trošičku mě omlouvá můj syn, který se skoro do 10 měsíců od narození budil, co hodinu. Je to teprv chvilka, co se spaní zlepšilo. Když malý spal, to pak byla moje nejoblíbenější zábava,  jen tak blbě čumět, třeba na stěnu a hlavně jsem to nikdy neměla hotový. Čuměla bych klidně celej den. To hned člověk napadne, že to musí u nás vypadat, jak v bordelišti, ale to zase ne. Uklidit a uvařit jsem vždycky stihla i když je pravda, že hlavní požadavek na jídlo bylo a je, aby bylo rychle hotové. Takže těstoviny na všechny způsoby a omáčky, které se dají jíst nejlépe dva nebo tři dny. A uklízela jsem především základní věci (nádobí, vysávání, vytírání). Takže naše okna by mohla podat stižnost. Někde jsem slyšela, že úklid domácnosti je pro ty, kteří nevědí, jak naložit dobře se svým volným časem. To se mi docela zamlouvá, i když uzávám , že čumět jak tele po první ráně také není nic světaborného.Jednou se u nás po narkoze probouzel pán a furt opakoval : ,,259 lehl si na mě medvěd, 259 lehl si na mě medvěd..." Dneska už mu rozumím, co tím chtěl asi říct, taky se tak občas cítím. No a když je Filda vzhůru, tak si hrajeme.

Knihovna se mi plní knížkama. Už minulej rok, když jsem byla těhotná přála jsem si k Vánocům nové knížky, protože jsem se bála, že se budu v těhotenství nudit. No jo jenže to jsem nevěděla, že se budeme stěhovat a pak ,že budu pro změnu líná číst knížky. Četla jsem spíš návody na mimčata. Letos jsem opět ježíškovi nadiktovala pár knížek, co bych nutně potřebovala a zatím jsem je jen otevřela a zavřela. Třeba Tracyho tygr, na mě pomrkává z knihovny, protože jsem s ním jsem chtěla procvičovat angličtinu i na mateřský. A myslím, že angličtinu potrénuju akorát tak na youtubu s ,,Daddy's finger."

Dále jsem zatoužila šít Filípkovi. Jednak oblečení a taky různý kapsáře a hračky. Mamka mě do toho jedno odpoledne zasvětila a ukázala, jak se šije a hlavne mi půjčila stroj. Skoupila jsem spoustu krásných látek a co myslíte? Za ten půl rok jsem ušila malýmu srdíčko a na stroj sedá vesele prach. Furt to odsouvám na božskýho jindy. Taky bych si ráda psala blog, teda ten si píšu , ale chtěla bych psát víc. Sice to nikoho nezajímá , ale mě jo :-) Občas , když si přečtu, co jsme si psaly s kamarádkou na základce v dopisech a co jsme měly za problémy , no je to sranda: Ale hlavně je to dobrá sonda do duše 13 leté holky nebo spíš sonda do totálně telecích let. Na mateřský je člověk hrozně jednostranně založený nebo nasměrovaný a to na mimčo, což je logické. V ostatních směrech jakoby uvadá a to psaní mě vytahuje z určitý letargie.Takže hurá na další etapu telecích let.

Komentáře