Filípku,
takže Filípečku dneska slavíš první narozeniny. To je až neuvěřitelný, jak to rychle uteklo, vždyť před chviličkou jsme se dozvěděli, že tě čekáme. Narodil jsi se v neděli 2.8. 2015 v 13.31, ve znamení Lva. To jsem si moc přála, protože sama jsem Beran a prý si tyhle dvě znamení velice dobře rozumí. Táta je sice ryba, ale to nevadí, protože je to borec, který si rozumí s každým i kdyby se narodil ve znamení Terodaktyla.
Vážil jsi 3740g a měřil 51cm. Bylo krásný léto a zrovna byly tropické teploty. Náš nynější prezident Miloš Zeman vzkazoval uprchlíkům, že je v naší zemi nechceme a žebříčky hitparád válcovala Adele, Coldplay, Chinaski... Nutno říct, že taťka ještě ten den zapil všech tvých 23 prstíčků. Blbě mu bylo ještě ve středu, stejně tak i tetě Míše, strejdovi Peťovi, tetě Soně s Brankem a kamarádovi Kamilovi, který zapíjeli poctivě s ním. To třeba tvůj děda (můj taťka) když zapíjel tetu Míšu (prvorozenou dceru), spal pak rovnou okolo záchodu, aby s tím blitím nemusel daleko utíkat. Jo to když jsem se pak narodila já, tak už to taková velká hurá akce nebyla. Stejně jako já mám zaplněné album s mými miminkovskými s fotkami sotva do půlky, tak Míša má alba tři. Taky jako většina druhorozených jsem musela sedět ve vaně na špuntě a nosit oblečení po segře, tak ani moje zapíjení už nebylo tak velkolepé.
Už od rána mám pocit velikého a významného dne. Doteď byl pro mne významný den moje marozeniny, ale tvoje narozeniny je teď převálcují na plný čáře. Stejně jako všechno ostatní. Vše se změnilo a nezůstal kámen na kameni. Už nejsem ta bláznivá holka, dobře někdy jsem, ale hlavně jsem teď máma. Každý den děkuji přírodě nebo nějaké vyšší moci za to, že tě mám, a že jsi zdravý. To je to jediný co chci a co si z celého srdce přeji. Být máma a mít tě je vlastně děsně fajn, ale co mě opravdu nebaví, krom každohodinového vstáváni v noci, bát se o tebe. A to bude už na celý život. Teď se bojím, aby si někde špatně neupadl, protože momentálně trénuješ chůzi okolo nábytku a všechno tě zajímá. Taky aby si zvládl všechna ta očkování a neměl žádnou nežádoucí reakci. Někdy se bojím, nebo spíš tak přemýšlím, jestli se ti správně věnuji. A co teprve až přijde výchova, protože mám předsevzetí, že nechci být ta stále vynervovaná ukřičená máma. Už teď mi to někdy ujede a já na tebe křiknu, ale pak vidím tvý litostivý očička a hned mě to zase mrzí. Zároveň si myslím, že by děti měli mít nastavené hranice, aby věděli co je správné, co není a měli pocit jistoty a bezpečí. A taky, aby z nich nevyrostli egoistické, narcistické osoby, které neberou na nikoho ohled. Je to tenká hranice a myslím, že celkově je výchova velmi křehká věc. Přeci jenom ses narodil jako nepopsaný list papíru a teď záleží jen na nás, jak se tento papír bude plnit. Vše co rodič řekne a udělá, formuje dětskou dušičku, její myšlení, postoje, sebevědomí... Nerada bych se dopustila velkých chyb, protože chyby jako takové určitě budou a myslím, že jich nebude málo, ale myslím opravdu těch velkých chyb, které by mohly ranit a z krásného bezbraného miminka by vyrostl člověk, který si nevěří nebo se zkrátka nemá rád. S taťkou se budeme snažit ze všech sil, aby jsme ti předali to nejlepší z nás a z našich zkušeností. Někdy ti budeme připadat jak největší Herodesové nebo trapáci, ale budeme vše dělat s vědomím, že je to pro tebe to nejlepší.
A teď Filípečku k tomu, co vše jsme uplynulému roce zvládli. Když přeskočím porod, za který nás musím oba pochválit. Hodně pochválit :-) . No je toho kvanta moc. Nevím jestli to zvládnu vypsat, možná jen vypíchnout. Tak jako velký pokrok beru prdění. Ze začátku tě moc bolelo bříško i když jsi neměl k tomu extra důvod. Noci jsi proplakal a jen jsme se chovali a chovali. Pak ses začal vrtět a prdět a bylo po velkém problému.
Co se týče pohybu, byl jsi trošku znevýhodněný kvůli veliké bouli na hlavičče, s kterou jsi se narodil (to už je ale na jiné povídání). Cvičili jsme spolu od 3. do 11. měsíce 3krát denně Vojtovu metodu, aby si všechno hezky dohnal a taky, že jo. Dneska v roce krásně sedíš, klečíš, lezeš, obcházíš nábytek, přelézáš přes překážky, vylézáš ze své postýlky, umíš slézt z gauče, vylézt schody, stoupnout si na špičky a teď, co jsi dostal aktivni chodítko vyrážíš už vpřed. Moc se těším až vyrazíš sám bez chodítka.
Co se týče papání, ve 4. měsící si dostal poprvé ochutnat mrkvičku. Máme to natočený. Byl si klasickej rozkošňák. Když převaluješ nějakou neznámou věc v puse a tváříš se, jak citron, jsi k zulíbání. Děláš to doteď. Když ti dám líznout zmrzky, která ti šmakuje, ale to studený ti vždycky vyloudí takovej výraz. Nebo cokoliv kyselého nebo pro tebe neznámého. Ale jinak papáš hezky. Nejvíc ze všeho ti chutnají banány. Teď jsi se hodně rozjedl i v syrové zelenině jako račata a okurky, to jsem ráda. Takovej rohlík ti taky vždycky uděla velkou radost. Ještě nepřisoluji, moc nekořením a až na vyjímky ti zatím nedávám sladký. Tvá oblíbená zábava je nás s taťkou krmit, tím co máš ty nebo si vyndávat jídlo z pusy a patlat ho po všem okolo a pak ho zase sníš. Rád taky dojídáš to co najdeš na koberci z předešlého dne nebo Jeryho granule. Alespoň bude imunita. Měl jsi období, kdy jsi jídlo rád prskal a já měla jogurt nebo masovozeleninovej oběd v ksichtě nebo ve vlasech. Zvlášť mě to potěšilo, když jsme někam chvátali. Jinak jsi pěknej jedlík, no celá maminka. Já čumím do ledničky, co dávají celej den. Na kontrolu v roce jdeme až za tři dny ale odhaduju, že budeš mít minimálně 11 kilo.
První zub ti vyrostl v sedmi měsících a to 26.2 na tetky narozky a byla to jednička vlevo dole. Teď v roce jich máš 8. Jinak už trošku povídáš. První slovo bylo táta, které frčí do teď a na všechno. Máma říkáš jen v noci nebo když jsi v úzkých. Umíš ještě děda, teta, čičí a mňam. A taky dost pyštět, když se ti něco nelibí. No snad jsem na nic důležitého nezapomněla.
Přeju ti Filípku, aby jsi byl zdravý a šťastný. Děkujeme ti, že sis vybral za rodiče nás. A taky, aby si dlouho neprokoukl, jak to doopravdy je s tím ježíškem, protože pro mě to bylo jedno z největších životních zklamání. Všechno nejlepší lásko.
takže Filípečku dneska slavíš první narozeniny. To je až neuvěřitelný, jak to rychle uteklo, vždyť před chviličkou jsme se dozvěděli, že tě čekáme. Narodil jsi se v neděli 2.8. 2015 v 13.31, ve znamení Lva. To jsem si moc přála, protože sama jsem Beran a prý si tyhle dvě znamení velice dobře rozumí. Táta je sice ryba, ale to nevadí, protože je to borec, který si rozumí s každým i kdyby se narodil ve znamení Terodaktyla.
Už od rána mám pocit velikého a významného dne. Doteď byl pro mne významný den moje marozeniny, ale tvoje narozeniny je teď převálcují na plný čáře. Stejně jako všechno ostatní. Vše se změnilo a nezůstal kámen na kameni. Už nejsem ta bláznivá holka, dobře někdy jsem, ale hlavně jsem teď máma. Každý den děkuji přírodě nebo nějaké vyšší moci za to, že tě mám, a že jsi zdravý. To je to jediný co chci a co si z celého srdce přeji. Být máma a mít tě je vlastně děsně fajn, ale co mě opravdu nebaví, krom každohodinového vstáváni v noci, bát se o tebe. A to bude už na celý život. Teď se bojím, aby si někde špatně neupadl, protože momentálně trénuješ chůzi okolo nábytku a všechno tě zajímá. Taky aby si zvládl všechna ta očkování a neměl žádnou nežádoucí reakci. Někdy se bojím, nebo spíš tak přemýšlím, jestli se ti správně věnuji. A co teprve až přijde výchova, protože mám předsevzetí, že nechci být ta stále vynervovaná ukřičená máma. Už teď mi to někdy ujede a já na tebe křiknu, ale pak vidím tvý litostivý očička a hned mě to zase mrzí. Zároveň si myslím, že by děti měli mít nastavené hranice, aby věděli co je správné, co není a měli pocit jistoty a bezpečí. A taky, aby z nich nevyrostli egoistické, narcistické osoby, které neberou na nikoho ohled. Je to tenká hranice a myslím, že celkově je výchova velmi křehká věc. Přeci jenom ses narodil jako nepopsaný list papíru a teď záleží jen na nás, jak se tento papír bude plnit. Vše co rodič řekne a udělá, formuje dětskou dušičku, její myšlení, postoje, sebevědomí... Nerada bych se dopustila velkých chyb, protože chyby jako takové určitě budou a myslím, že jich nebude málo, ale myslím opravdu těch velkých chyb, které by mohly ranit a z krásného bezbraného miminka by vyrostl člověk, který si nevěří nebo se zkrátka nemá rád. S taťkou se budeme snažit ze všech sil, aby jsme ti předali to nejlepší z nás a z našich zkušeností. Někdy ti budeme připadat jak největší Herodesové nebo trapáci, ale budeme vše dělat s vědomím, že je to pro tebe to nejlepší.
Co se týče papání, ve 4. měsící si dostal poprvé ochutnat mrkvičku. Máme to natočený. Byl si klasickej rozkošňák. Když převaluješ nějakou neznámou věc v puse a tváříš se, jak citron, jsi k zulíbání. Děláš to doteď. Když ti dám líznout zmrzky, která ti šmakuje, ale to studený ti vždycky vyloudí takovej výraz. Nebo cokoliv kyselého nebo pro tebe neznámého. Ale jinak papáš hezky. Nejvíc ze všeho ti chutnají banány. Teď jsi se hodně rozjedl i v syrové zelenině jako račata a okurky, to jsem ráda. Takovej rohlík ti taky vždycky uděla velkou radost. Ještě nepřisoluji, moc nekořením a až na vyjímky ti zatím nedávám sladký. Tvá oblíbená zábava je nás s taťkou krmit, tím co máš ty nebo si vyndávat jídlo z pusy a patlat ho po všem okolo a pak ho zase sníš. Rád taky dojídáš to co najdeš na koberci z předešlého dne nebo Jeryho granule. Alespoň bude imunita. Měl jsi období, kdy jsi jídlo rád prskal a já měla jogurt nebo masovozeleninovej oběd v ksichtě nebo ve vlasech. Zvlášť mě to potěšilo, když jsme někam chvátali. Jinak jsi pěknej jedlík, no celá maminka. Já čumím do ledničky, co dávají celej den. Na kontrolu v roce jdeme až za tři dny ale odhaduju, že budeš mít minimálně 11 kilo.
Přeju ti Filípku, aby jsi byl zdravý a šťastný. Děkujeme ti, že sis vybral za rodiče nás. A taky, aby si dlouho neprokoukl, jak to doopravdy je s tím ježíškem, protože pro mě to bylo jedno z největších životních zklamání. Všechno nejlepší lásko.
Komentáře
Okomentovat