Milovník koní Freedom
Dnes je to přesně rok, kdy mi doktorka potvrdila, že ta malá fazole tam opravdu je a předzvěst dvou duchů na těhotenským testu byla pravdivá. Samozřejmě pak každý měsíc následovalo několik vyšetření. Byla to pěkná otrava a především strach jestli všechny testy dopadnou dobře. Je fakt, že jsem neměla žádné nevolnosti. Občas pocit totální přežranosti. Počkat to nebyl pocit, to byl fakt! Během těhotenství mě přepadaly různé chutě, doslova jsem zbouchala hektolitry zmrzliny. Občas jsem záviděla ostatním, jak si spokojeně popíjí pivečko. Taky jsem měla chuť zmastit se jak papír od tlačenky. Všechno plynulo tak pokojně, až mi někdy přišlo, že se vše děje mimo mě, že jen tak přihlížím.
Moc jsem si přála chlapečka, takže když jsem na ultrazvuku viděla kuličky, načež se mě paní doktorka zeptala jestli chci vědět co to bude, byla jsem vážně nadšená. Ze začátku těhotenství, než jsme znali pohlaví miminka, jsme už doma debatovali o jménech. Mně se líbilo jméno Filip a mému příteli Mikuláš, ale ani jeden jsme nebyli nijak proti návrhu toho druhého a tak jsme to prozatím nechali koňovi, ten má větší hlavu.
Jednou v noci se mi zdál sen, že už držím v náručí naše chlapečka (to jsem ještě nevěděla, že to bude kluk) a ptám se ho, jak by se chtěl jmenovat, jestli Filip nebo Mikuláš a on mi odpověděl, že Filip. Pro jistotu jsem se ho zeptala jestli vážně Filip, tak mi potvrdil, že ano. Takže ten den, kdy jsem odcházeli od doktorky, jsme si s přítelem udělali vlastní seznamy jmen, které by přišly v úvahu. Špekulovali jsme o tom ze všech stran. Pročítali jsme význam jmen, kombinovali je s příjmením, aby jsme se nakonec dohodli, že to bude Filip, když si to sám vybral. Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní a i k příjmení Svoboda nám to sedlo. Takže Milovník koní Freedom.
Jak se blížil termín porodu, začali mě čím dál častěji přepadat chmurné myšlenky. I přesto, že miminko bylo plánované a s přitelem jsme se na něj těšili, tak zároveň jsem z toho všeho měla hrozný strach. Z porodu, jestli zvládnu tu bolest. Přemýšlela jsem, aby se mi nezbláznily po porodu hormony a neměla jsem poporodní depresi. Jak se nám asi převrátí život s prckem. Jestli toho drobka budu mít dostatečně ráda. I na kojení jsem nahlížela rozpačitě, přišlo mi to takové divné.... No porodila jsem, žádné deprese se nekonaly, kojení mi přijde jako naprosto přirozená a skvělá věc a Filípka milujem nejvíc na světě.
Dnes je to přesně rok, kdy mi doktorka potvrdila, že ta malá fazole tam opravdu je a předzvěst dvou duchů na těhotenským testu byla pravdivá. Samozřejmě pak každý měsíc následovalo několik vyšetření. Byla to pěkná otrava a především strach jestli všechny testy dopadnou dobře. Je fakt, že jsem neměla žádné nevolnosti. Občas pocit totální přežranosti. Počkat to nebyl pocit, to byl fakt! Během těhotenství mě přepadaly různé chutě, doslova jsem zbouchala hektolitry zmrzliny. Občas jsem záviděla ostatním, jak si spokojeně popíjí pivečko. Taky jsem měla chuť zmastit se jak papír od tlačenky. Všechno plynulo tak pokojně, až mi někdy přišlo, že se vše děje mimo mě, že jen tak přihlížím.
Moc jsem si přála chlapečka, takže když jsem na ultrazvuku viděla kuličky, načež se mě paní doktorka zeptala jestli chci vědět co to bude, byla jsem vážně nadšená. Ze začátku těhotenství, než jsme znali pohlaví miminka, jsme už doma debatovali o jménech. Mně se líbilo jméno Filip a mému příteli Mikuláš, ale ani jeden jsme nebyli nijak proti návrhu toho druhého a tak jsme to prozatím nechali koňovi, ten má větší hlavu.
Jednou v noci se mi zdál sen, že už držím v náručí naše chlapečka (to jsem ještě nevěděla, že to bude kluk) a ptám se ho, jak by se chtěl jmenovat, jestli Filip nebo Mikuláš a on mi odpověděl, že Filip. Pro jistotu jsem se ho zeptala jestli vážně Filip, tak mi potvrdil, že ano. Takže ten den, kdy jsem odcházeli od doktorky, jsme si s přítelem udělali vlastní seznamy jmen, které by přišly v úvahu. Špekulovali jsme o tom ze všech stran. Pročítali jsme význam jmen, kombinovali je s příjmením, aby jsme se nakonec dohodli, že to bude Filip, když si to sám vybral. Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní a i k příjmení Svoboda nám to sedlo. Takže Milovník koní Freedom.
Jak se blížil termín porodu, začali mě čím dál častěji přepadat chmurné myšlenky. I přesto, že miminko bylo plánované a s přitelem jsme se na něj těšili, tak zároveň jsem z toho všeho měla hrozný strach. Z porodu, jestli zvládnu tu bolest. Přemýšlela jsem, aby se mi nezbláznily po porodu hormony a neměla jsem poporodní depresi. Jak se nám asi převrátí život s prckem. Jestli toho drobka budu mít dostatečně ráda. I na kojení jsem nahlížela rozpačitě, přišlo mi to takové divné.... No porodila jsem, žádné deprese se nekonaly, kojení mi přijde jako naprosto přirozená a skvělá věc a Filípka milujem nejvíc na světě.
Komentáře
Okomentovat